|
| |
|
Kotlíci a vlny
Muzika
se mění. Převaluje se mezi škatulkami, přelévá z jedné do druhé a mísí se
mezi sebou. Proměňuje se bluegrass, posunuje country i rock. Folk, který pro
sebe vlastně nikdy nenašel pořádnou definici, se stává neuchopitelným.
Kdekdo, muzikanti i dramaturgové kašlou na nějaké hranice žánrů. A lidé,
kteří mají rádi věci neměnné a nehybné, jsou z toho nervózní.
Folk už není folk, za ta léta se od významu lidová píseň
posunul k písničkaření, a někdy se i pojazzil nebo i popopil a nejčastěji
zrockovatěl. A tak potkáváme nové a “autentičtější” názvy jako world či
ethno. Neseme my folkaři dost velký díl viny na tom, že hlavně pro mladší se
folk stal (nezaslouženě) synonymem zašedlého kotlíkářství. World music je
něco, co voní exotikou, něco, co může sv ou
silou obrátit vývoj a začít vytlačovat vyprázdněné tuc tuc božstvo. Vlastně
nejde o nějak převratně nové zboží, ale především o nový obal; ten starý už
začal být šedivý a potrhaný.
Ze světa se na nás hrnou nové impulsy. Tenkrát
v šedesátých letech se hrnuly taky. Muzikanti i folková veřejnost se pídili
po zdrojích anglosaských i jinak exotických. Potom přituhlo a všichni si
zvykli po dvě folkové generace na malý domácí rybníček.
To v mnohém přetrvalo. Projděte se internetové diskuse,
ptejte se lidí, kteří jezdí i nejezdí na festivaly: hlavně nic nového. Na
každou novinku, na každé vybočení z jejich žánrového vnímání
světa reagují podrážděně. Bohužel jsou nejhlasitější a mají tendenci při
každé příležitosti nás poučovat, co je a co není folk, co je a co není
trampská píseň, co na festival patří a nepatří.
Nadupaní a objevující mladí muzikanti (a někdy už i
středního věku) stojí pořád v druhé řadě a přestávají už pomalu čekat na
svůj velký den. S novinkami stále přichází i většina z těch, kteří si něco
začali s folkem už kdysi. Ale hudební redaktoři (pokud nějací existují a pokud selektor
v rádiu neplní uklízečka po šichtě) nás svým folkovým cítěním vracejí někam
do sedmdesátých let. Jen si projděte seznamy nejvysílanějších f&c skladeb na
všech rádiích. Prim hrají písně, které vznikly před pa tnácti
až třiceti lety. Ti redaktoři hrají to, co se hraje v jiných rádiích,
v jiných rádiích hrají to, co jim podstrčili vydavatelé výběrů z výběrů,
píšící novináři se folkem nezabývají, společenské týdeníky a bulvár
znají pouze jména Nedvěd a Nohavica. (Možná
ještě Eben, ale ten se zase dost blbě bulvarizuje.) Veřejnoprávní televize
je pustinou folku a na všech čtyřech televizních kanálech reprezentuje náš
žánr Mládkova estráda. (Promiň, Ivoši Cicvárku, začal jsem psát tenhle
sloupek ještě v době, kdy všechny televize vysílaly pouze
Nadur.) Nedivte se tedy, že folk se
jeví těm, co to pozorují z větší
dálky, sférou poněkud okoralou. Je na nás, co s tím
uděláme.
*
Nevěřím vlnám. (Od loňských tragických Vánoc už vůbec
ne.) Především nevěřím módním vlnám. V devadesátých letech byla velmi
sledována, obdivována a vyzdvihována new age. Najděte mi dnes psa, který po
ní štěkne. Natož pak posluchače, který si pamatuje, co to vlastně bylo.
Michal Jupp Konečný |
|
Co vy na to?
komentare(55) ?>
|

| |
|
Zvěsti, zprávy, drby
**************************
25.5.2013
Třicet let od svého vzniku letos slaví brněnská country skupina Zimour.
Rozhovor s jejími členy si můžete poslechnout na Radiu Proglas v pořadu Jak
se vám líbí v pondělí 3. června od 19.15.
Dvacet let svého trvání oslavila skupina Nohaband v čele s rockovým
písničkářem Jakubem Nohou.
Finále X. ročníku soutěže Notování proběhne 6. června v Music City
klubu v Praze 9. Soutěžit budou skupiny Isara, Věneband, Berušky, Flastr,
duo Svitky a Fregata. Jako host vystoupí jeden z loňských vítězů, skupina
Trativod.
Vydavatelství Indies Scope se hlásí s dalším albem pro děti. Bombarďák,
kreslený beatboxer a průvodce z alba Bongo BomBarďák, se stal nejprve
inspirací pro dětské hudebně divadelní představení Příhody kluka BomBarďáka,
na které nyní navazuje CD Písničky kluka BomBarďáka. Autor
představení i všech textů na albu Jirka Jelínek tvoří kapelu společně
s Michalem Daleckým a Filipem Nebřenským, kterou jsou autory hudby. Do
studia BomBarďák pozval jako hosta bubeníka Ondřeje Pečenku, zpěvem
vypomohla ve dvou skladbách Johana Vaňousová a na trombón hraje Ondřej
Galuška.
Jazzrocková skupina Jazz Q natočila po 28 letech nové studiové album
s názvem Znovu. Jde o instrumentální desku, ale kapela pomalu chystá další
album, písňové, s texty Oskara Petra.
Společný koncert country skupiny Starý fóry a folkového dua Groovey
se koná v úterý 28. května v Kinokavárně na nám. SNP v Brně-Černých Polích.
Své první album vydalo Jiří Holoubek Trio, které tvoří Jiří Holoubek
(kytara; Spirituál kvintet, ex-Reliéf), Pavel Peroutka (kontrabas; Spirituál
kvintet, bývalý člen Reliéfu nebo skupiny Pavlíny Jíšové) a Tomáš Stehlík
(piano; Buddy Holly Show). Repertoár tria, které vzniklo v roce 2011, tvoří
především autorská tvorba v češtině.
Houslista Pepa Malina, nejmladší z trojice bratrů Malinů, dokončuje
své debutové CD s názvem Časosběr. Jako hosté se na albu objeví například
Robert Křesťan, Peter Rowan, Katka Garcia, Blanka Táborská z AG Fleku, Míša
Leicht nebo Petr Bende. Album vyjde 15. června a obsahuje skladby, které
Pepa Malina tvořil pět let. Samotné nahrávání trvalo dva roky.
Koncert šansoniérky Petry Boštíkové se koná v pátek 31. května
v Poličce.
Šestý ročník Habartovského festivalu proběhne 31. května v areálu
Baníku Habartov na Sokolovsku. Festival navazuje na 10 let Chodovského
poplachu a folkové večery pořádané na konci devadesátých let v karlovarském
klubu Paderewski. Letos účinkují Drc z Ostrova, Aftersix, Pepa Štross,
Hluboké nedorozumění, Roháči a skupina Bodlo, která festival pořádá. |
|