Zahrada letos sice nebude, ale 10. září se v Praze odehrají Ozvěny Zahrady * Folková růže v Jindřichově Hradci se koná ve dnech 13. a 14. července. * Uzávěrka Konkursu Zahrady (letos jen pro písničkáře a dvojice) je už 15. května. 
Zahrada Folková růže Zvěsti Rozhovory Recenze Navštívenky Kalendář Kapely


¨


 

 
HLAVNÍ STRÁNKA
FESTIVALY
ZAHRADA
FOLKOVÁ RŮŽE
AKTUALITY
KALENDÁŘ KONCERTŮ
LIGATURY HONZY HUČÍNA
JUPPŮV ZÁPISNÍK
ZVĚSTI, ZPRÁVY
RECENZE
MINIRECENZE
ROZHOVORY
NAVŠTÍVENKY
TÁBOROVÝ OHEŇ
FOTOGALERIE
DALŠÍ RUBRIKY
ČASOPIS
OBSAH ČÍSEL
PORTÁL
ZAHRADA FACEBOOK
JUPP FACEBOOK
KAPELY
FESTIVALY
DALŠÍ ODKAZY

Seznam Diskusí

napište nám

Vložte si na své
stránky odkaz  na 
www.casopisfolk.cz

 

 
Recenze  
HOME Zpět na seznam

Modromodrá

Šantré – 2+1, Jumbo 2007, celkový čas: 41:18

Mám rád malé kapely, pokud jsou složeny z lidí kreativních. Omezený výběr výrazových prostředků je vede k tomu, aby se víc zamysleli nad podstatou písničky. Jak by prostě řekl kolega Neruda: ty maličké z jadrného jsou fládru. Kmenový instrumentář Šantré sestává z jedné kytary (teda on Jich Dušan Vainer klidně střídá víc, ale ruce má jen jedny) a jedné elektrifikované bezpražcové baskytary Pavla Hlouška. Ani výčet vokálních možností není o nic delší, tedy kromě civilnějšího hlasu Dušanova obsahuje ještě expresivní vokál Inky Tognerové, a to je všechno. Pavla zpívat nedonutíte, Inka maximálně občas úsporně zachřestí na nějaké perkusidlo a víc jich v Šantré není, prostě 2+1. Na album si sice pozvali nějaké ty hosty, ale výraznější prostor, odlišující tedy studiový zvuk od pódiového, dostaly jen bicí nástroje (Jan Noha bicí v 9 skladbách, Karel Nohava perkuse v 5). Ostatní prostě sem tam něco přibarvili – 2x flétna, jednou sax, jednou klapky, případně ulehčili Dušanovi od nějakého toho kytarového partu. Ale většinou je to prostě velmi podobné tomu, co můžete slyšet i z pódia. Síla Šantré je podle mého názoru právě především v tom, že to s počtem tónů na hektar nepřehánějí, takže každý má pro sebe dost prostoru, není zastiňován, ale naopak je dobře zakořeněný do základu písničky. K tomu si přičtěte fakt, že ty tóny nejsou rozsazeny do úhledných očekávaných řádků, že prostě jsou to kompozice, kde vás leccos překvapí. Bývá zvykem v této souvislosti upozorňovat na originální Pavlovu bezpražcovku, ale upřímně, kdyby jí Dušanovy melodie tu volnost nedávaly, taky by jen pukal půlové noty. Už jsem zmínil, že přirozený pěvecký projev Dušana a Inky je jiného druhu. Dušan je civilista, spíš glosátor, člověk mírně nad věcí, který se jen výjimečně výrazem přizná, že text ho hluboce zasáhl (Skácelovi Mrtví). Inka naopak velmi často dává do textu mnohem více emocí, někdy plynule přecházejících jedna v druhou, například v Tak jako slunce je to od melancholie ke koketérii necelé dva takty. Ono to rozdělení zpěváckých přístupů je docela sympatické, když si uvědomíme, že Dušan je autor melodií i značné části textů. Je hezké, že se necítí svými výtvory fascinován, a stejně hezké je, že pro Inku jsou to objevy. Osobně považuji za nejsilnější právě skácelovské Mrtvé, společný Zázvor a skořici a nejdelší skladbu alba Tak jako slunce. Nehodlám popisovat, o čem ty texty jsou, dobrý text má tu vlastnost, že ho krátkou prózou stejně nahradit nejde. Jinak kompozice jsou to sice vlastně pravidelného formátu, ale na rozdíl od mnoha jiných na mně nepůsobí dojmem: tak teď tam šoupneme valčíček, pak nějaké blues, pak latinu. Řekl bych že nejméně je přítomna přímočaře rocková inspirace, lehounce prosvítá jazzíček. Kromě Dušana se na textech podílel ještě třikrát Jarda Síbrt, dvakrát Dušan zhudebnil text Jana Skácela a v jedné písni se o slova podělil s Inkou. To je v patnácti písních vše. Jako hudebního režiséra si kapela do studia Jumbo přivedla Michala Kadlece z Jarretu, a udělala zřejmě dobře. Michal taky dokáže jít po základu písničky, najít, čím ji ozvláštnit, odlišit, ale neodlidštit, a především, z celé nahrávky je cítit, že jsou muzikanti v pohodě, ale soustředění. Zvukovou režii měl spolu s ním Jiří Lenk. Lenkům může být naše scéna vděčná za jejich manufakturu a systém vydávání desek talentovaným kapelám polovlastním nákladem, který dovedli do pravidelného provozu. Zvláštní zmínku zaslouží obal – modrý digipack s bookletem v elegantně zastřižené kapsičce. Jejich album je ještě modřejší než Plíhalovo modré album. Celý výtvarný tvar vychází z názvu 2+1, a ztvárňuje ho prostřednictvím vlaštovek na drátě, které evokují dětské počítadlo. Na celém obalu nenajdete fotografie umělců. Jen modrou, oblaka, vlaštovky a dráty. Dokonce nenajdete ani příjmení členů Šantré, takže jsem s výjimkou úvodního odstavce i já o nich hovořil jen v křestních jménech, tak jak se presentují. Vše podstatné, včetně textů ale na bookletu najdete.

Jiří moravský Brabec
Folk & Country 11/2007

zpět na seznam recenzí

HOME

 

Zvěsti, zprávy, drby
**************************

12.5.2012

Bluesový písničkář a pianista Jiří Šlupka Svěrák, kterého nedávno představilo profilové koncertní DVD (Salmovská 21. 6. 2010) vydá u nakladatelství Galén také audio CD se svými písněmi.

Další titul z edice Olivovníky nakladatelství Galén se jmenuje Zběsilé balady. Jde o soubor písňových textů Jiřího Zycha, který sice sám vystupoval jen příležitostně jako host známějších kolegů nebo na poslechových pořadech Jiřího Černého, avšak jeho písně zpíval v 70. letech Petr Lutka. CD, které je součástí knihy, obsahuje dvanáct Zychových písní v podání Petra Lutky, jako překvapení je pak zařazen druhý tucet písní v podání samotného autora.

Blíží se vydání nového písňového alba herce a muzikanta Jana Budaře. CD vydá vlastním nákladem v červenci.

Novinku mají po dlouhé době také Buty. Album vychází u Supraphonu a jmenuje se Duperele, což – možná pro někoho překvapivě – znamená Drobnosti. Vydavatel uvádí: „Radek Pastrňák, Richard Kroczek, Milan Straka, Milan Nytra a Petr Vavřík si dali pár let studiového oddechu k pozorování světa, aby nyní nabídli sestavu nových hořkosladkých písniček. Buty jsou vždy melodicky silní, textově občas nonsensoví, aranžemi chvílemi až zappovští, muzikantsky znamenití a početnými hosty doplnění.“

Kapela November 2nd se po více než půlroční pauze, způsobené mateřskými povinnostmi frontmanky Alexandry Langošové, vrací na koncertní pódia. Zároveň skupina představuje nový videoklip ke skladbě Runaway Feeling, který vznikl ze záběrů zářijového koncertního křtu albové novinky v pražské Malostranské besedě.

Jarabáci, kteří nedávno vydali novinku Blues dvou čel, vystoupí v pondělí 14. května v pražském klubu Rybanaruby.

Formace Kašpárek v rohlíku představí své nové album Ten Halywůd v KD Semilasso v Brně v pátek 18. května od 18.00.

Lucie Redlová pokřtí své album Křižovatka mimo jiné 14. května v Kaštanu v Praze 6, 15. května v M-klubu ve Valašském Meziříčí, 16. května ve Staré Pekárna v Brně a 17. května v Zelenáčově šopě ve Zlíně. Na všech koncertech vystoupí jako host americký zpěvák a producent alba Tim Eriksen. V pátek 18. května bude Lucie Redlová hostem v pořadu Jak se vám líbí na Radiu Proglas.

 
Další zprávy

 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@fmproduction.cz),  Veronika Kirschnerová - editor (niki@fmproduction.cz), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (festivaly). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovníci: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Jiří Moravčík, Milan Plch, Miloš Keller, Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.
FM Production s.r.o., Husinecká 21, 130 00 Praha 3 (Pouze poštovní adresa.)