|
¨
|
|
| |
Tmavana
vyšla přesně Načas
Načas: Tmavana, vlastním nákladem, 2007,
celkový čas: 49:25
Kdoví kolikátá reinkarnace
Načasu za léta co je znám (snad pátá? za deset let?) během roku 2007
připravila a v závěru vydala album Tmavana.
Mísilo se ve mně očekávání s nedůvěrou, právě proto, že jsem zažil předchozí
verze Načasu, které vždy slibně vystartovaly a pak zanikly. Snad to
Tmavanu nepostihne, snad
tentokrát skupina vydrží a rozvine sound, který na Tmavaně
nastínila. On ten moderní, dynamický, plný,
folkový zvuk naznačoval Načas už dříve, takže po vydání desky jsem zaslechl
hlasy, že to není jen Načas, ale stále stejný. Trochu je to pravda, daleko
více to však naznačuje nadčasovost (hle, slovní hříčka: Na(d)čas) zvoleného
zvuku skupiny. To je asi nejsilnější deviza celého alba, a současné tvorby
skupiny – sound. Podle mě ukazující
možný směr vývoje folkové muziky pro ty muzikanty, kteří chtějí být moderní,
oslovit i publikum okolo hranic žánru, přitom zůstat folkoví a - umějí hrát.
Je pochopitelně možné se na album podívat nejen jak výše uvedeno celkově,
ale i po jednotlivých částech. Skupina se předvede v několika stylových
polohách – kromě folku se blíží v některých skladbách k folkrocku (Kolorit),
v jiných k blues (Ke mně se přitiskni), jinde jasně aspiruje na
středněproudý hit (otvírák Žádný sen, a na hit č. 2 vypadající Těžká práce)
nebo na romantický song (To vůbec neprší), někde je to mainstreamová
pohodovka (Odplouvám). Instrumentace je plná, nikoliv však nástrojově
přeplácaná. Foukací harmonika je příjemným konzervativním doplněním
k moderně vedeným kytarám. Bicí
zůstávají umírněně v pozadí, jen tak aby udržely rytmus a tempo. Trošku
mínusem bude malá hlasová pestrost – střídají se v podstatě dva až tři
mužské hlasy. Ne že by to bylo málo, nebo na závadu, někde se dokonce
předvádějí prolínající se vícehlasy, a nakonec
zpěv je jedním z identifikačních znaků každé skupiny, působí jednotícím a
charakterizujícím stylem. Snad je to jen jakýsi zvyk z folkové tvorby, že
tam zpívá každý ze skupiny aspoň kousek nějaké písničky a tak se vyvolává
dojem pestrosti. Tady to trochu svádí
k pocitu monotónnosti. Ve skladbě “Cherubín” je titulní slovo nepřirozeně
opakovaně akcentováno a protahováno na nesprávných slabikách – vzhledem
k tomu, že takových věcí moc na desce není, docela to tahá za uši. Stylový
tmavě modrý obal s lodí je střídmý a výrazný zároveň. Škoda jen, že nejsou
v bookletu (resp. obalu) texty písní – zasloužily by si to. Nejsou popisné,
ale ani nejsou filosoficky nesrozumitelné, prvním poslechem je neodbudete.
Nezpozoroval jsem závažnější přestupek proti češtině
či zdravému stylistickému či jazykovému rozumu, i když připouštím, že
v mnoha případech je text jen prostředkem dokreslujícím obrazy, načrtnuté
muzikou. V některých případech je to ale naopak – nosný je zpěv
prostřednictvím textu a muzika sekunduje (Zasílám
dík). Některé situace jsou jen načrtnuty, tak jak si jejich význam zaslouží.
“Žádný sen” aspiruje na hit, téma je tedy jen lehce vykresleno, jakkoliv by
mohlo být zpracováno klidně i hlouběji, jenže to by poškodilo hitovou
melodii. Naopak “Mezi životem a smrtí”
nese úvahu, umocněnou vypjatým opakováním sloganu, uklidňující pohoda
statického obrazu je v “Odplouvám”. Snad každý, kdo není uzavřen příliš
pevně ve škatulkách, má možnost najít si na Tmavaně nějakou “svou” píseň,
nebo píseň, která alespoň tu jeho oblíbenou evokuje, když už nepřijme
Tmavanu a její styl za svůj jako celek. Já si našel “Pár triček, riflí a
ideálů”, příkladně. Ať už tématem, rekvizitami středoškolských známých, co
“v hospodách se upíjejí sami”, nebo opakujícím se sloganem “…kdepak
jsou…?” - mám přesně ten pocit, o kterém píšu před několika větami – slogan
mi evokuje jinou, snad rockovou skladbu z dávné doby s podobným sloganem.
Jen si v okamžiku psaní recenze nemohu vzpomenout, kterou….ale v uších mi
zní. Důvod k albu se vracet.
Milan Tesař
Folk & Country 4/2008 |
| |
|
Zvěsti,
zprávy, drby
************************** |
|
12.5.2012
Bluesový písničkář a pianista Jiří Šlupka Svěrák,
kterého nedávno představilo profilové koncertní DVD (Salmovská 21. 6. 2010) vydá
u nakladatelství Galén také audio CD se svými písněmi.
Další
titul z edice Olivovníky nakladatelství Galén se jmenuje Zběsilé balady. Jde o
soubor písňových textů Jiřího Zycha, který sice sám vystupoval jen
příležitostně jako host známějších kolegů nebo na poslechových pořadech Jiřího
Černého, avšak jeho písně zpíval v 70. letech Petr Lutka. CD, které je součástí
knihy, obsahuje dvanáct Zychových písní v podání Petra Lutky, jako překvapení je
pak zařazen druhý tucet písní v podání samotného autora.
Blíží
se vydání nového písňového alba herce a muzikanta Jana Budaře. CD vydá
vlastním nákladem v červenci.
Novinku mají po dlouhé době také Buty. Album vychází u Supraphonu a
jmenuje se Duperele, což – možná pro někoho překvapivě – znamená Drobnosti.
Vydavatel uvádí: „Radek Pastrňák, Richard Kroczek, Milan Straka, Milan Nytra a
Petr Vavřík si dali pár let studiového oddechu k pozorování světa, aby nyní
nabídli sestavu nových hořkosladkých písniček. Buty jsou vždy melodicky silní,
textově občas nonsensoví, aranžemi chvílemi až zappovští, muzikantsky znamenití
a početnými hosty doplnění.“
Kapela
November 2nd se po více než půlroční pauze, způsobené mateřskými
povinnostmi frontmanky Alexandry Langošové, vrací na koncertní pódia. Zároveň
skupina představuje nový videoklip ke skladbě Runaway Feeling, který vznikl ze
záběrů zářijového koncertního křtu albové novinky v pražské Malostranské besedě.
Jarabáci, kteří nedávno vydali novinku
Blues dvou čel, vystoupí v pondělí 14. května v pražském klubu Rybanaruby.
Formace Kašpárek v rohlíku představí své nové album Ten Halywůd v KD
Semilasso v Brně v pátek 18. května od 18.00.
Lucie Redlová pokřtí své album
Křižovatka mimo jiné 14. května v Kaštanu v Praze 6, 15. května v M-klubu ve
Valašském Meziříčí, 16. května ve Staré Pekárna v Brně a 17. května v Zelenáčově
šopě ve Zlíně. Na všech koncertech vystoupí jako host americký zpěvák a
producent alba Tim Eriksen. V pátek 18. května bude Lucie Redlová hostem
v pořadu Jak se vám líbí na Radiu Proglas. |
|
Další
zprávy
|
| |
Časopis FOLK: Michal Jupp Konečný
- šéfredaktor (jupp@fmproduction.cz), Veronika Kirschnerová - editor
(niki@fmproduction.cz), Pavel
Major Vorel (manažer), Hana Konečná (festivaly). Grafici: Martin Janda,
Lucie Koubová. Spolupracovníci: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr
Sedláček, Jiří Moravčík, Milan Plch, Miloš Keller, Vladimír Vlasák, Václav
Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a
další.
Foto:
Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika
Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav
Müller a další.
FM Production
s.r.o., Husinecká 21, 130 00 Praha 3 (Pouze poštovní adresa.)
|
|