Hlavní stránka Folková růže Zvěsti Kalendář Kapely Festivaly Další odkazy BLOG www.jupp.cz Ligatury
Honzy Hučína
Kniha F&C v Plzni



¨


 

 


BLOG
www.jupp.cz

 
Archiv časopisu

Obsah čísel

Recenze

Minirecenze

Rozhovory

Navštívenky

 

 

Recenze

HOME

zpět na seznam


Moderní i tradiční

Dún an Doras – Sweet and Sour. Indies, 2003. Celkový čas 47:20.

Ty tam jsou doby, kdy neúnavný René Starhon po Praze naháněl cizince vhodné krve a každý rok přeskupoval mezinárodní sestavu pitoreskní partičky Dún an Doras. Už tehdy byla inspirativní a blýsklo se v ní nemálo zajímavých instrumentalistů (Ir Scott Mavroudis, Švédka Nilla Axelsson a další), ale přece jen bylo znát, že jde o lidi, kteří berou hudbu především jako relaxaci a mají spoustu jiných zájmů.

Jakkoli současná sestava nedisponuje jmény z dalekých keltských i jiných krajů, je vidět, že jde o partu konsolidovanou, sehranou a instrumentálně vyzrálou. Navíc schopnou napsat vlastní melodie v klasickém duchu tak, že je od tradicionálů nerozeznáte.

Album je rozčleněno do jedenácti kompozic. Pochopitelně, jak je u “keltské” muziky zvykem, některé kompozice sestávají ze setu několika melodií, takže jakékoli procentuální rozdělování na tradicionály, přejaté písně umělé a vlastní tvorbu by bylo zavádějící. Prostě je toho zhruba tak stejně a je to dobře vyváženo. Z jedenácti opusů je pět zpívaných. Katka García je mimořádnou zpěvačkou, zpívá na albu výhradně anglicky a kdyby mi někdo nakukal, že jde o přední irskou či podobnou interpretku, uvěřil bych mu bez pochyb.

Kapela nemá nijak ortodoxně irské instrumentální složení, na jaké jsme zvyklí třeba od naší Asonance a které jiné kapely leckdy dohánějí pomocí různých rejstříků zakletých v klávesách. Ostatně obsazení kapely je téměř minimální pro danou muziku – dva melodické nástroje a jedna zpěvačka nad harmonicko rytmickým základem kapely. Nad dobře spolupracující akustickou kytarou (Petr Košumberský) a baskytarou (René Starhon) vytváří melodie především příčná flétna (Radvan Markus – opravdu pořád příčka, i když někdy zní tak trochu jako whistle) a housle (Daniel Malczyk – skvělý v rychlém fidlování i v doprovodu pomalých airů). Rytmiku většinou neobstarává irský bodhrán ale výpůjčky z jiných etnik (Jakub Severin - tabla, djembe, darbuka). Bodhrán zazní jen ve dvou skladbách (v podání hostující Kristiny Volné, paradoxně jedna z kompozic, kde se setkáte s irským bubínkem, jsou polky), sporadické je i použití dalších exotických a nekeltských nástrojů (cajon původem někde z Antil, didgeridoo z Austrálie).

Mezi kompozicemi najdete nejklasičtější ostrovní typy – reel a jig, ale i walz, česko-irskou polku a lecjaké překvapení jako třeba pokeltštělou bulharskou melodii v jedenácti osminovém rytmu. Ta mne zvlášť pobavila, protože byla třetí částí setu, a tak se moje hlavička začala už před ní pokyvovat v typických jigových triádách a najednou mi každý čtvrtý “takt” doslova hlava nestíhala.

Zatímco v instrumentálkách jsem si užíval především přirozeného drive kapely, ve zpívaných písních je síla Katky Garcíi především v airech v pomalém tempu a s dostatkem ticha kolem hlasu. Jediná píseň bez instrumentálního doprovodu – Booth Sides the Tweed – na verše skotského barda Roberta Burnse, to je prostě nádherné krasosmutnění.

Booklet má dvě části. Na té s modrým pozadím se dozvíte česky i anglicky základní informace a komentáře k jednotlivým písním, na té oranžové pak nejdete všech pět anglických textů alba. Je trochu škoda, že k nim nejsou připojeny i české překlady, ale nejsou zde žádné skotské či jiné nářeční obtížnosti, takže s mírně podprůměrnou znalostí angličtiny to zvládnete (jako já). Jinak je titul vypraven s tradiční pečlivostí a vítanou grafickou jednoduchostí, která způsobila zejména, že všechny údaje jsou opravdu čitelné.

Vyšlo tedy velmi dobré album, které zachytilo (jak už to u nás bývá) kapelu v sestavě, která už neexistuje, protože otec zakladatel René Starhon z ní v zápětí odešel. Je to první album u oficiální firmy, předchozí mezinárodní sestava vydala vlastním nákladem a proto těžko sehnatelné album Bossa Nudski. Potěší především české keltofily, ale myslím si, že si ho rádi poslechnou i jiní příznivci slušné akustické muziky.

Jiří moravský Brabec

zpět na seznam recenzí

HOME

 

 

 

Zvěsti, zprávy, drby

************************
 

22.11.2014

Kapela Eggnoise připravila na letošní podzim sérii speciálních koncertů. Nastudovala repertoár z písní Paula Simona a Arta Garfunkela a několika sólových skladeb Paula Simona. Na koncertech zazní zhruba 20 písní v úpravách pro současnou sestavu Eggnoise. Některé z nich jsou světoznámé hity, většina jsou však pozapomenuté písničkářské klenoty. Nejbližší koncert této série proběhne v sobotu 29. listopadu v Děčíně, další pak 13. prosince v Teplicích.

Lo Cor de la Plana je skupina z jihofrancouzského města Marseille, která se věnuje písním ve starém okcitánském jazyce. V pořadu Jak se vám líbí bude na Radiu Proglas Milan Tesař  hovořit s jejím kapelníkem Manu Théronem – o okcitánštině, o rytmických nástrojích ze Středomoří, o tancích jižní Francie i o spolupráci mezi jihofrancouzskými a katalánskými hudebníky. Poslouchejte ve čtvrtek 27. listopadu v 19.15.

Koncert skupiny Marsyas se koná ve středu 26. listopadu od 19.30 v Praze v Paláci Akropolis. Jako host vystoupí kapela Johannes Benz.

V Praze a v Brně vystoupí Zaz, nejpopulárnější francouzská zpěvačka současnosti. Koncert se budou konat 29. listopadu (Forum Karlín, Praha) a 1. prosince (hala Vodova, Brno).

Bluegrassová skupina Sunny Side zve na další ze svých pravidelných večerů v restauraci U Vodárny v Praze (Korunní 75, Vinohrady). Koná se v neděli 30. listopadu od 20 hodin.

Mimo jiné čtyři zhudebněné básně Emily Dickinsonové, dvě od Charlese Baudelaira a jednu od Jaroslava Seiferta zařadila na své nové album slovenská folkrocková kapela Tu v dome. CD se jmenuje Protichodné chute.

Pod názvem Inversion vyšlo druhé společné album slovenského virtuózního hráče na foukací harmoniku Ericha Boboše Procházky a kytaristy Marka Wolfa. Pánové na něm představují radikální bluesové úpravy skladeb od Led Zeppelin, AC/DC, JJ Calea nebo Howlin’ Wolfa.

Slovenské muzikantky Katka Žilová (Kofein) a Katka Kuchárová (Divozel) založily společný projekt Plyš. Působí v Ostravě, kde se k nim jako třetí člen přidal bubeník Tomáš Kothera (Hrozen).

Dvojalbum s názvem Historka mapuje historii folkové skupiny Bonsai (1981–87), vítěze interpretační Porty z let 1983 a 1984. Bohatě vypravené vydání obsahuje reprezentativní kolekci čtyřiceti koncertních nahrávek, sestavenou Zdeňkem Hříbalem, dále zasvěcený text Tomáše Hrubého, texty písní, pečlivou dokumentaci a fotografie, a to vše v grafické úpravě Aleny Dvořáčkové. Křest alba se koná v Praze v Malostranské besedě v pátek 28. listopadu.

S novým albem Bird se na scénu vrací Zdeněk Bína, kytarista a zpěvák kapely -123 min. Písně jsou nazpívané anglicky a hudebně vycházejí z jazzu a soulu. Zdeněk své nové CD představí na klubovém turné na jaře 2015.

(Milan Tesař)

 
Další zprávy

 

 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovníci: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.
 

TOPlist