“Otče náš, jenž jsi na nebesích! Posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé, buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi. Amen!”
Asi posledním místem na světě, kde bych slova této modlitby očekával je titulní strana Blesku. No a právě tam jsem je spolu s fotografií papežovy rakve, v sobotu ráno dne 9.4.2005, našel. Bylo to v trafice hypermarketu Hypernova a pán v šusťákovce zakoupené zřejmě v polské tržnici, říkal své stejně oblečené ženě: “Blesk dneska nekupuj, to stejně bude zase samý papež. Kdo je tak na něj zvědavý?”
Taky jsem žasnul: v MF Dnes toho dne zabral pohřeb ve Vatikánu tolik místa, že zpráva o nové vládě navrhované Stanislavem Grossem dostala místo až na desáté straně! Nejinak tomu bylo i v dalších novinách, které jsem četl.
Upřímně řečeno, v této ateistické zemi bych to rozhodně nečekal. (Když o Velikonocích překročíte polské hranice, ocitnete se v úplně jiném světě.)
Najednou však naše noviny (které předtím o církvi referovaly tak nanejvýš v  souvislosti se skandály pedofilních kněží, kurzech vymítání ďábla, nebo zprávami typu: Václav Malý podporuje jakýsi pochybný Landův řád), věnují tolik prostoru církevnímu představiteli.
Nevěřím, že by úmrtí jakéhokoli zahraničního politika byl věnován takový prostor. Navíc vesměs všechny články byly oslavné.

*

Možná je to jen můj pocit, ale zdá se mi, že pokud se člověk orientoval v týdnu po papežově smrti spíše na informace a komentáře v respektovaných internetových médiích, našel mnohem více kritičtějších názorů a článků o zesnulém papeži a jeho pohřbu. Byla to jen náhoda?
(Například článek v Britských listech: Edikty Jana Pavla II. usmrtily miliony lidí, s podtitulem :Klekat před touto mrtvolou je jako klekat před Leninem. www.blisty.cz/2005/4/8/art22849.html, nebo několik sloupků v sekci Sloupky autorů na webu Reflexu: www.reflex.cz: Andrej Halada: Falešná modla jménem papež?, Michal Komárek: Papež, komunismus, svoboda, Tomáš Feřtek: Jsou křesťané nekrofilní? Atd.)

*

Závěrem si ještě k tomuto tématu dovolím uvést jeden citát: “ Ať už byl knězem, kaplanem, biskupem, arcibiskupem nebo kardinálem, stále se držel pravidla, že člověk musí mít kromě svěžího ducha i zdatné tělo. Vytrvale sportoval. … Papež se s chutí pohyboval i na vodě. Sjížděl řeky, neodpíral si ani trampování. Takový styl života pro něj měl neobyčejné kouzlo” (MF Dnes 4. 4. 2005).
Musím se přiznat, že když jsem si přečetl tyto věty vzpomněl jsem si na jedno zvadlo lákající na potlach křesťanských trampů, na němž bylo napsáno: “Bůh je největší tramp!”
Ale vážně: že by za náhlým zájmem o papeže stálo i to, že oproti jiným světovým papalášům působil jako ČLOVĚK? Kéž by tomu tak bylo…

*

V poslední době jsem opět četl výčty obřích ztrát, které muzikantům a vydavatelům způsobují “paliči”. Nemíním tenhle ekonomický problém ani v nejmenším zlehčovat a chápu, že to pro zainteresované opravdu velký problém je, jen se mi zdá, že se někdy počítá s divnými čísly. Zdaleka ne každý, kdo si desku vypálí by ji totiž opravdu koupil, pokud by si ji za minimální náklady nemohl zkopírovat. Třeba student (a mladé lidi hudba zajímá nejvíce), mající měsíční příjmy dosahující řekněme 3000Kč, který si za měsíc vypálil třeba deset cédéček (á 400 Kč), si je v případě, že je nebude moci vypálit určitě nekoupí. Takže jedno vypálené CD ještě automaticky neznamená, že vydavatelství přišlo o peníze z jedné v obchodě prodané desky.

*

Již delší dobu jsem měl pocit, že folk je bohužel dost nemoderní pojem. Když řeknete, že posloucháte world music působíte více “in”, i když se pod tento výraz dá taky nacpat téměř všechno. To jsem si myslel. Věřil jsem také, že i nějaký ten grantík z různých ministerstev a od našich šéfů v Bruselu by se dal lépe sehnat na festival zaměřený na world music (a folk), než na festival folkový. Přičemž jde jen o hraní se slovy.
Jenže nedávno jsem zjistil, že se pletu a o FOLK je velký zájem.
Došlo mi to ve vítkovické ČEZ Aréně při vyhlášení Andělů 2004. Teda ne že by tam vládla nějak inspirativní atmosféra, která by člověka vedla k hlubokomyslným úvahám o hudbě, a navíc ještě ti mí sousedé…
Jen pro ilustraci, probíhalo to asi takto:
Zpěvačka mající na pódiu uvést předání jedné z cen vyjekla kvičivým hlasem: “Mluvené slovo mi moc nejde!”
Na což reagoval kolega sedící vedle mě: “Zato kvičivé slovo ti jde fakt dobře!”

Ale vraťme se k folku. Řečník (tuším sám pan předseda slovutné akademie) uvádějící cenu v kategorii Dance & Hip-hop, o tomto stylu prohlásil, že je to folk současnosti.
Čímž mi v tom udělal ještě větší zmatek, než jsem měl dosud, neboť v kategorii ROCKOVÉ album roku byl nominován Daniel Landa a jeho NEOFOLK. Což ovšem zase asi není dance & hip-hop! Ach jo.

O tom, jak probíhala andělská show v ČEZ Aréně jsem psal do papírové verze F&C a byl jsem podobně nenadšený jako Milan Tesař, který své zážitky popsal 20.3. na www.proglas.cz/index.php?id=hudba (což je adresa, kam se vyplatí chodit pravidelně, neboť se jedná v podstatě o další hudební web s každodenními novinkami).

Pramálo oslavný sloupek týkající se Andělů si dovolil napsat v Reflexu (12/05)i Ondřej Hejma, a za svou kritiku sklidil hned o dvě čísla později nezvykle tvrdou a neuctivou odpověď od šéfdramaturga ČT Ostrava Marka Dohnala, který mu doporučil, aby si dál žil na “své legrační planetě umělých tónů a potlesků, SuperŠkvárů s dvouletou expirační lhůtou” a omračoval své obecenstvo “nějakou pěknou směskou písní Standy Dolinka v silvestrovské estrádě. Nejlépe v přestrojení za Š. Vaňkovou.”

Hezké, že? Mně se však zdá, že SuperStar číslo jedna dopadla nad očekávání dobře.
No schválně, podívejte se na stránky www.zavodou.cz a řekněte mi, napadlo vás loni touhle dobou, že se na festivalu zařazeného do Léta s Kozlem 2005 objeví vítězka této soutěže?